Skládací zadní plato
Nedávná zkušenost s narváním auta až po střechu a odvozem bince ze zahrady na sběrné středisko mě přiměla zamyslet se nad transformací zadního neskladného plata, které po sklopení zadních opěradel muselo pochopitelně ven. A teď - kam s ním? Jedině celý kus hodit dovnitř na navršené harampádí a doufat, že nebudu muset prudce zabrzdit.
Základem je metr dlouhá dřevěná tyčka průměru 16mm zakoupená v domácí dílně U Cupáka, z každé strany nastavená 35mm z tyčky druhé a přilepená epoxidem. Obojí provrtané vrtákem 8mm do celkové hloubky kolem 90mm a ve vzniklé díře je zalepený kus zelené tyčky k rajčatům (taktéž od Cupáka) potřebného průměru 8mm. Pomocí dřevěného úhelníku (měli fakt jen jeden poslední!) jsem tyčku připevnila k do tvaru nařezaným lamelám ze shrnovaček.
Kus dveří, který jsem měla k dispozici, byl menší šířky než by bylo ideální a až po instalaci jsem si uvědomila, že kus lamely měl o kousek přesahovat za tyčku směrem k zadním opěradlům, je tam asi 2cm škvíra. Ale to jsou celkem bezvýznamné detaily, které napravím, až narazím na další shrnovačky (velká výhoda velkého sídliště).
Toto plato nemůže být samozřejmě zvedací, protože na šňůrce neudrží rovnou plochu, ale poskládání do harmoniky a uvolnění místa pro náklad je otázka vteřin. Stejně tak rychlé je úplné vysazení a šoupnutí třeba na podlahu k zadní sedačce.
Shrnuté plato:
Obě plata pro porovnání:
Neskutečná vedra v létě 2015 způsobila, že zadní platíčko z PVC shrnovaček nevydrželo pekelný žár v autě a zkroutilo se do sice rovnoměrné, ale pro skládání již nepoužitelné misky. Stejně dopadlo druhé, narychlo vyrobené. Protože tolik shrnovaček prostě nemám a nelze ani vyloučit, že se tropy nebudou opakovat, složila jsem si lehkou kostru trvanlivějšího plata z dřevěných latěk 7x15 mm za pomoci Epoxy 1200, běžné látky, šicího stroje a prastarého, leč doposud neotevřeného lepicího laku C1107.
Slepená konstrukce zadního plata:
Na šicím stroji jsem ušila tři průběžné "nohavice" s meziprostory nutnými na skládání. Na jedné straně kompletní prošité hrany přesně podle zaoblení dovolily nastrkat dovnitř jednotlivé dřevěné konstrukční díly připomínající zmenšeniny lopatek větrného mlýna, druhou stranu bylo možné zašít jedině v rukách (nejlépe půlkulatou čalounickou jehlou).
>
A již nainstalované plato v autě:
- Všechno jde - jen vědět jak!
- Handy - Dandy
- Moje psí stránky
- Moje příklady zdrojových kódů